Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Nemocenské pojištění: co způsobilo zavedení karenční doby?
Grossmann, Jakub ; Zapletalová, Lucie
V této studii analyzujeme dopady zavedení karenční doby v roce 2008 v České republice (ČR) na zaměstnanost, výskyt nemocenské a dalších typů absencí v práci. Karenční doba zavedla nevyplácení dávek nemocenského pojištění zaměstnancům v prvních třech dnech pracovní neschopnosti. Cílem zavedení karenční doby bylo snížit motivace k neodůvodněnému čerpání dávek nemocenského pojištění a snížit výdaje na nemocenské dávky. Opatření zároveň zvyšuje motivace k nehlášení pracovní neschopnosti v důsledku nemoci, a potenciálně tedy zvyšuje riziko většího šíření nemocí na pracovišti.
Dopad zavedení karenční doby v roce 2008 na pracovní neschopnost
Pertold, Filip
Vláda České republiky (ČR) schválila plán na zrušení tzv. karenční doby – neproplácení prvních tří dnů pracovní neschopnosti. Tato studie shrnuje nejdůležitější závěry výzkumného článku Filipa Pertolda o krátkodobých dopadech reformy pracovní neschopnosti, která karenční dobu zavedla, tj. snížila finanční náhradu za první tři dny čerpání v roce 2008 nemocenské na nulu.
Rizikové životní pojištění
Stárková, Veronika ; Ducháčková, Eva (vedoucí práce) ; Daňhel, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na aktuální nabídku rizikového životního pojištění na českém pojistném trhu, jež se dostává klientům v případě, chtějí-li se zajistit pouze pro případ výskytu vážných zdravotních rizik a případné volné peněžní prostředky raději investují v rámci samostatných investičních produktů. K posouzení produktové nabídky dochází jak na základě studia pojistných podmínek, tak i v souvislosti s vytvořenými modelacemi, jež vychází z modelového nastavení pojistné smlouvy. Cílem práce je analýza nabídky doplňkových připojištění, jež lze sjednat spolu s hlavním pojištěním kryjícím pouze riziko úmrtí. Důraz je kladen zejména na rozsah krytých rizik, na parametry pojištění a na podmínky, za nichž pojišťovny vyplácí pojistné plnění.
Dopad zavedení karenční doby na systém nemocenského pojištění v ČR v letech 2008-2014
Pekárková, Kateřina ; Kubelková, Karina (vedoucí práce) ; Bartůsková, Lucia (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zavedením karenční doby do nemocenského pojištění v České republice v letech 2008 až 2014. Teoretická část práce objasňuje stěžejní pojmy, které souvisí s nemocenským pojištěním, dávkami nemocenského pojištění a karenční dobou. V praktické části je provedena mimo jiné právní analýza, dále se práce zaměřuje také na aktuální dění kolem karenční doby v ČR nebo na karenční dobu ve státech EU a EFTA. Pomocí analýzy příjmů a výdajů na nemocenské pojištění se zjišťuje, že náklady na nemocenské pojištění se snížily, na toto snížení mělo vliv mimo jiné i zavedení karenční doby. Práce vyhodnocuje data, která naznačují, že krátkodobá nemocnost se snížila a s ní i celková pracovní neschopnost. V závěru práce jsou provedeny výpočty, které ukazují, jak se se změnami v nemocenském pojištění měnila výše náhrady mzdy a nemocenské. Cílem práce je identifikovat a kvantifikovat přínosy a náklady zavedení karenční doby v rámci systému nemocenského pojištění v ČR.
Překážky v práci na straně zaměstnance
Synák, Tomáš ; Soušková, Milena (vedoucí práce) ; Spirit, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá institutem překážek v práci na straně zaměstnance v českém právním prostředí s cílem poskytnout komplexní náhled na problematiku a též zhodnocení právní úpravy a praxe. Práce zasazuje překážky v práci na straně zaměstnance do kontextu a souvislostí v českém právu a následně postupně analyzuje jednotlivé překážky. Dále se práce zaměřuje na problematiku zabezpečení zaměstnance při těchto překážkách. Poslední kapitola se věnuje praxi studované oblasti a pracuje s výsledky průzkumu mezi zaměstnanci. Závěrem práce přináší hodnocení právní úpravy a nastiňuje možné změny, které by mohly vést k jejímu zkvalitnění.
Vývoj dávek nemocenského pojištění a jeho vliv na výsledek hospodaření firmy
LIEBLOVÁ, Markéta
Diplomová práce je zaměřena na vývoj dávek nemocenského pojištění v rámci systému sociálního zabezpečení v České republice. Jehož cílem je zabezpečit člověka pro případ budoucí sociální události, která může být předvídatelná (stáří) nebo nepředvídatelná (invalidita, pohřeb, nemoc, ovdovění apod.), a zabránit vzniku chudoby nebo jejím nejhorším následkům. Diplomová práce stručně popisuje systém sociálního zabezpečení. Podrobněji je zaměřena na nemocenské pojištění, dávky nemocenského pojištění a jejich vývoj. Dále obsahuje charakteristiku vybraného podnikatelského subjektu a analýzu nákladů vybrané firmy spojených se zaměstnáváním pracovníků a s jejich nepřítomností v práci, s nimiž je spojena výplata dávek nemocenského pojištění. V neposlední řadě obsahuje identifikaci přímých a nepřímých nákladů spojených s dávkami nemocenského pojištění a jejich vliv na výsledek hospodaření vybraného podnikatelského subjektu. V závěru popisuje vliv výplaty dávek nemocenského pojištění na výsledek hospodaření firmy včetně negativních i pozitivních dopadů.
ANALÝZA DOPADŮ REFORMY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ Z ROKU 2009 V OBLASTI NEMOCENSKÉHO
Šimečková, Tereza ; Szabová, Lucia (vedoucí práce) ; Houdek, Petr (oponent)
Cílem bakalářské práce je zjistit, zda se díky zákonu č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění daří dosáhnout očekávaných efektů v oblasti nemocenského. Nový nemocenský zákon má přinést zjednodušení systému, má zabránit častému zneužívání, motivovat lidi k práci a zajistit snížení výdajů na dávky nemocenského pojištění. Teoretická část práce se věnuje obecně systému nemocenského pojištění a změnám, ke kterým díky reformě došlo. Praktická část zkoumá, zda se podařilo dosáhnout výše jmenovaných efektů. Východiskem mé práce je analýza dokumentů a dat získaných ze strukturovaného rozhovoru. V každé ze jmenovaných oblastí provedu komparaci stavu před a po reformě a současný stav zhodnotím. Závěrem mé práce bude zjištění, zda se očekávaných efektů daří dosáhnout.
Analýza vlivu míry nezaměstnanosti na pracovní neschopnost
Kuhnová, Hana ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Cílem práce bylo zhodnotit vliv míry nezaměstnanosti a dalších proměnných na pracovní neschopnost v ČR. K tomuto záměru jsem použila panelová data ze všech krajů ČR v letech 2001-2009. Pomocí několika modelů jsem určila, že hospodářská situace má na absentérismus vyšší vliv než zdravotní stav obyvatelstva. Podařilo se prokázat, že pracovní neschopnost v ČR je procyklického charakteru. Pokud stoupne míra nezaměstnanosti o 1 %, počet případů pracovní neschopnosti klesne o 1,13 na 100 pracujících nemocensky pojištěných. Z dalších proměnných zastupujících ekonomickou situaci mají nejvyšší vliv legislativní změny vedoucí ke zpřísnění systému vyplácení nemocenských dávek a náhrady mzdy a průměrná hrubá mzda. Čím je kompenzace vyšší a rozdíl v příjmu nižší, tím větší je motivace nemocných zůstat doma. Ve výzkumu jsem byla omezena délkou časové řady a počtem přístupných dat, závěry proto nemusejí být robustní.
Vývoj nemocenských dávek v ČR od roku 1993 a dopad změn na zaměstnance a zaměstnavatele
KRÝZOVÁ, Vladimíra
Má bakalářská práce se zabývá stručnou historií nemocenských dávek, vývojem nemocenských dávek od roku 1993, změnami prováděnými v systému výpočtu dávek do roku 2009 , dopadem těchto změn na čerpání dávek zaměstnanci a případným dopadem změn na zaměstnavatele.
Reforma nemocenského pojištění ve vybraných zemích EU
Kalivodová, Michaela ; Krebs, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kučerová, Jaroslava (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá reformy nemocenského pojištění, které byly provedeny ve vybraných zemích Evropské Unie. Zaměřila jsem se na Belgii, Nizozemí, Velkou Británii a Finsko a jednotlivé reformy provedené zde během let 2003 -- 2005. Na začátku jsem prozkoumala situaci, která panovala v jednotlivých zemích před provedením reformy a zjišťovala nebo odhadovala, jaké důvody vedly k provedení konkrétních reformních kroků. Následně jsem určila, jaké dopady reforem byly očekávány, a dále zjišťovala, jaké dopady a důsledky tyto změny v nemocenském pojištění skutečně přinesly. Tyto dopady jsem zanesla do mnoha grafů, z nichž odvozuji zda, a proč, si myslím, byly provedené reformy úspěšné. Soudě podle jejich úspěšnosti jsem následně rozhodla, kterým směrem by se měla Česká republika ubírat při nutné a plánované reformě nemocenského pojištění. To mi bylo umožněno díky předchozímu studiu zahraničních reforem, které se od sebe navzájem lišily. Věřím, že porovnáním systémů nemocenského pojištění v jednotlivých zemích a mým doporučením mohu pomoci zlepšit nemocenské pojištění v České republice a přispět k řešení aktuálních problémů, se kterými se Česká republika potýká.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.